Rok 2008 pomalu končí a začíná bilancování, jaký vlastně byl. V několika svých příštích příspěvcích bych se rád vrátil k věcem, které mě v uplynulém osmičkovém roce zaujaly.
Druhý díl tohoto miniseriálu jsem se rozhodl věnovat hudbě, kterou jsem v uplynulém roce poslouchal. Stejně jako u filmů jsem neslyšel všechno. Není to ani v lidských možnostech. Nabízím proto výběr pěti alb vyšlých v roce 2008, které se mi opravdu líbily a myslím si, že si zaslouží, abyste si je aspoň jednou pustili.
Zahraniční
1. Coldplay - Viva La Vida + Prospekt's March
Asi nejlepší album loňského roku obsahující hity jako Viva La Vida nebo Violet Hill. Tahle britská kapela potvrdila, že patří mezi světovou špičku. Jako ukázku jsem vybral podle mého názoru nejpovedenější skladbu Death and All His Friends.
2. O.S.T. - Mamma Mia
Tento skvělý filmový muzikál dal starým známým skladbám od ABBY nové neokoukané aranžmá. Přiznám se, že některé skladby v podání herců z tohoto filmu se mi líbí víc, než ty původní. Každopádně poslechnout si zpěv Colina Firtha v Our Last Summer je nezapomenutelný zážitek.
3. Alanis Morissette - Flavors of Entanglement
Nové album téhle kanadské písničkářky příjemně potěší všechny milovníky lehce depresivní hudby. Ale obsahuje i rychlejší skladby jako právě Underneath.
4. Snow Patrol - A Hundred Million Suns
Snow Patrol je mým tajným tipem. Objevil jsem je díky tipu z blogu Richarda Krajča a díky seriálu Chirurgové. Jejich předchozí deska Eyes Open se nesla v pomalejším baladickém duchu, zatímco tahle je rychlejší a rockovější.
Česko-slovenské
1. Blue Effect a hosté - Live
Skupina, která je u mladších posluchačů možná nepříliš známá, což je určitě škoda, vydala živé CD z koncertu v pražském Lucerna Music Baru. A rozhodně to stojí za to!
2. Jaromír Nohavica - Ikarus
Slezský bard vydal další řadové album, jehož hlavní motivem je kauza jeho spolupráce s StB. Ve svých písních reaguje na aktuální témata jako je například globální oteplování. Závěr desky obstarává píseň Mám jizvu na rtu, která je takovým Nohavicovým živnotním vyznáním.
3. No Name - V rovnováhe
Poněkud hudebně netypické album No Name je plné pěkných baladickým písní stejně jako předcházející. V ukázce Duša a ja.
4. Marek Ztracený - Ztrácím
Nový objev české hudební scény okamžitě zazářil a se svou písní Ztrácíš okupoval drahnou dobu nejvyšší příčky českých hitparád. Něco takového už tady dlouho nebylo a snad mu to vydrží.
5. Kryštof - V opeře
A na závěr mí oblíbení Kryštof s živým albem z koncertu ve Státní opeře. Možná bychom očekávali více skladeb, 2 CD, možná by bylo lepší nevydávat CD tak rychle a vypilovat ho, možná to chtělo DVD, ale i tak je to skvělé a sbor Alfa Gospel Praises dává skladbám nový nádech.
neděle 4. ledna 2009
středa 31. prosince 2008
Konec...
A přišel konec,
nastalo ticho,
nezvoní zvonec,
v krku je sucho.
Chce to mít odvahu,
tenhleten krok,
nespadnout ze svahu,
a nebýt cvok.
Nedá se ztratit nic,
dá se však získat,
stačí jen dosti říct,
a čekat...
nastalo ticho,
nezvoní zvonec,
v krku je sucho.
Chce to mít odvahu,
tenhleten krok,
nespadnout ze svahu,
a nebýt cvok.
Nedá se ztratit nic,
dá se však získat,
stačí jen dosti říct,
a čekat...
Recenze: Sněženky a machři po 25 letech
Natočit úspěšné pokračování nějakého filmu a to nejen komerčně není žádný med. Natočit navíc druhý díl filmu, který se před pětadvaceti lety stal nepřekonatelnou legendou československých a posléze českých teenagerovských komedií je úkol hodný sebevrahů. Přesto se tvůrci Sněženek a machrů po 25 lety rozhodli z letadla vyskočit a čekat, zda se jim padáky otevřou.
Úvod filmu nás zavádí na krkonošský vlek, kde se po dlouhých letech náhodou potkávají profesor Karda, vlastnící malý penzion, lyžařský instruktor Viky Cabadaj a Cabadajova věčná láska Marika, toho času hvězda béčkovských hollywoodských filmů. Právě ona zavdá příčinu ke svolání srazu účastníku lyžařského výcviku po dlouhých pětadvaceti letech.
A tak se do hor vydávají další staří známí: neúspěšný nakladatel Radek Převrátil, televizní bavič Karel Mácha se svým synem v podání Jakuba Prachaře, mladá ambiciózní učitelka Hanka, která se v průběhu let stala ženou v domácnosti, starající se o svého muže a další spolužáci a spolužačky, aby si užili jeden víkend plných vzpomínek.
Počátek filmu však mnoho úžasu ve tvářích diváků nevzbudí. Product placement na vás kouká z každého snímku a recyklované hlášky z jedničky už taky moc nezaujmou. Nudí i někdy zbytečně dlouhé záběry a prostřih na Kateřinu Neumanovou učící malé děti lyžovat v prostřední části budí opravdu jen trapný úsměv. I když právě zde se děj pomalu rozjíždí a nabývá i na zábavnosti, aby nečekaně rychle vyvrcholil a skončil tak jak začal a vlastně nijak. Film zkrátka střída slabší momenty se silnějšími, i když těch slabších je znatelně víc.
Co se týče hereckých výkonů, patří Sněženky k průměru. A i když dva ze tří hlavních představitelů jsou v podstatě neherci, svých rolí se ujali se ctí. Ovšem co se týká postav, byla podle mě nejslabší Cabadajova. Kromě jeho touhy po Marice nebylo z filmu zřetelné jaká je motivace jeho činů a narozdíl od ostatních postav co těch 25 let dělal.
A o čem, že vlastně Sněženky a machři film po 25 letech jsou? Je to film o lidech, kteří zjišťují, že život jde trochu jinak, než si usmysleli. O nesplněných snech a nadějích. Je to film o stárnoucích lidech, a možná právě proto mě nemohl oslovit. Možná, že mu přijdu na chuť za 25 let, až zestárnu a budu se účastnit podobných srazů.
Hodnocení: 2/5
Úvod filmu nás zavádí na krkonošský vlek, kde se po dlouhých letech náhodou potkávají profesor Karda, vlastnící malý penzion, lyžařský instruktor Viky Cabadaj a Cabadajova věčná láska Marika, toho času hvězda béčkovských hollywoodských filmů. Právě ona zavdá příčinu ke svolání srazu účastníku lyžařského výcviku po dlouhých pětadvaceti letech.
A tak se do hor vydávají další staří známí: neúspěšný nakladatel Radek Převrátil, televizní bavič Karel Mácha se svým synem v podání Jakuba Prachaře, mladá ambiciózní učitelka Hanka, která se v průběhu let stala ženou v domácnosti, starající se o svého muže a další spolužáci a spolužačky, aby si užili jeden víkend plných vzpomínek.
Počátek filmu však mnoho úžasu ve tvářích diváků nevzbudí. Product placement na vás kouká z každého snímku a recyklované hlášky z jedničky už taky moc nezaujmou. Nudí i někdy zbytečně dlouhé záběry a prostřih na Kateřinu Neumanovou učící malé děti lyžovat v prostřední části budí opravdu jen trapný úsměv. I když právě zde se děj pomalu rozjíždí a nabývá i na zábavnosti, aby nečekaně rychle vyvrcholil a skončil tak jak začal a vlastně nijak. Film zkrátka střída slabší momenty se silnějšími, i když těch slabších je znatelně víc.
Co se týče hereckých výkonů, patří Sněženky k průměru. A i když dva ze tří hlavních představitelů jsou v podstatě neherci, svých rolí se ujali se ctí. Ovšem co se týká postav, byla podle mě nejslabší Cabadajova. Kromě jeho touhy po Marice nebylo z filmu zřetelné jaká je motivace jeho činů a narozdíl od ostatních postav co těch 25 let dělal.
A o čem, že vlastně Sněženky a machři film po 25 letech jsou? Je to film o lidech, kteří zjišťují, že život jde trochu jinak, než si usmysleli. O nesplněných snech a nadějích. Je to film o stárnoucích lidech, a možná právě proto mě nemohl oslovit. Možná, že mu přijdu na chuť za 25 let, až zestárnu a budu se účastnit podobných srazů.
Hodnocení: 2/5
sobota 27. prosince 2008
Bilance 2008: Filmy
Rok 2008 pomalu končí a začíná bilancování, jaký vlastně byl. V několika svých příštích příspěvcích bych se rád vrátil k věcem, které mě v uplynulém osmičkovém roce zaujaly.
První díl bilancování jsem věnoval filmům. Loni jsem jich viděl opravdu hodně, a proto bylo těžké vybrat z mého pohledu ten nejlepší. V následujícím přehledu najdete filmy, které podle mě rozhodně stály za vidění, a pokud jste některý z nich neviděli, měli byste to co nejrychleji napravit.
České filmy
1. Bobule
Nejlepším loňským českým filmem, který jsem měl v tomto roce shlédnou byly podle mě Bobule. Příběh o dvou zlodějíčcích, kteří se utekli z Prahy před spravedlností, nadchne milovníky klidných filmů, jižní Moravy a vína a možná taky fanoušky skupiny Kryštof, která věnovala filmu titulní skladbu Atentát.
Nejlepším loňským českým filmem, který jsem měl v tomto roce shlédnou byly podle mě Bobule. Příběh o dvou zlodějíčcích, kteří se utekli z Prahy před spravedlností, nadchne milovníky klidných filmů, jižní Moravy a vína a možná taky fanoušky skupiny Kryštof, která věnovala filmu titulní skladbu Atentát.
2. U mě dobrý
Hřebejkovi Dannyho parťáci počesku jsou příjemnou oddychovou komedií podle povídek Petra Šabacha, který stál i za předchozími filmy tohoto režiséra, jako byly Šakalí léta a Pelíšky. Ve filmu exceluje Bolek Polívka coby vysloužili kouzelník, který zorganizuje dokonalou pomstu podvodníčkům se skořápkami.
P.S. Ví někdo, jak to udělal s tou vodkou?:)
Hřebejkovi Dannyho parťáci počesku jsou příjemnou oddychovou komedií podle povídek Petra Šabacha, který stál i za předchozími filmy tohoto režiséra, jako byly Šakalí léta a Pelíšky. Ve filmu exceluje Bolek Polívka coby vysloužili kouzelník, který zorganizuje dokonalou pomstu podvodníčkům se skořápkami.
P.S. Ví někdo, jak to udělal s tou vodkou?:)
3. Nestyda
Bronzovou příčku si u mě vydobyl další Hřebejkův film. V hlavní roli nenapravitelného sukničkáře Oskara podle povídek Michala Viewegha se představil skvělý Jiří Macháček.
Bronzovou příčku si u mě vydobyl další Hřebejkův film. V hlavní roli nenapravitelného sukničkáře Oskara podle povídek Michala Viewegha se představil skvělý Jiří Macháček.
U dalších z českých filmů bych se pozastavil jen u Kozího příběhu, který podle mě nenaplnil očekávání a nestal se českým Shrekem, ať už z důvodu ne příliš dokonalé animace nebo absence zajímavého příběhu. Ale možná je to jen tím, že už jsem na tyhle filmy starý.
Anglické jahody také předcházela pověst o skvělém filmu mapující srpen 1968 z pohledu obyčejných lidí. Kdyby snad tvůrci lépe vybrali ústřední hereckou dvojici příběhu a přidali trochu na dynamice příběhu, mohlo tomu tak být, ale spíš bych jahody viděl mezi televizními filmy na nedělní večer.
Zahraniční filmy
1. Veřejný nepřítel číslo 1 + Epilog
Úchvatný film sledující osudy jednoho z největších francouzských bankovních lupičů Jacquese Mesrina (čtěte Merina!). Roli tohoto padoucha ztvárnil Vincent Cassel tak skvěle, až vám bude líto toho jak Mesrine skončil. Podle mě jeden z nejlepších gangsterských filmů vůbec.
Anglické jahody také předcházela pověst o skvělém filmu mapující srpen 1968 z pohledu obyčejných lidí. Kdyby snad tvůrci lépe vybrali ústřední hereckou dvojici příběhu a přidali trochu na dynamice příběhu, mohlo tomu tak být, ale spíš bych jahody viděl mezi televizními filmy na nedělní večer.
Zahraniční filmy
1. Veřejný nepřítel číslo 1 + Epilog
Úchvatný film sledující osudy jednoho z největších francouzských bankovních lupičů Jacquese Mesrina (čtěte Merina!). Roli tohoto padoucha ztvárnil Vincent Cassel tak skvěle, až vám bude líto toho jak Mesrine skončil. Podle mě jeden z nejlepších gangsterských filmů vůbec.
2. Temný rytíř
Nejsem příznivce filmů podle komiksových předloh. Ani nejsem příznivcem filmů jejichž úspěch je postaven na mediální masáži, ale jejich přínos je nulový. A i když Temný rytíř vypadá jako jasný favorit patřící do této přihrádky, není tomu tak. Temný rytíř je strhující více než dvouhodinový akční thriller, při kterém běhá mráz po zádech, s vynikajícím hereckým výkonem Heatha Ledgera v roli Jokera.
3. Mamma Mia
Tenhle ztřeštěný muzikál na bázi písniček od švédské skupiny ABBA rozhodně musíte vidět. Přece byste se nenechali připravit o zpěv Meryl Streepové, Pierce Brosnana nebo Colina Firtha?
Kromě téhle medailové trojice vřele doporučuju černou komedii V Bruggách, romantický animák Vall-I a film, z kterého vás bude mrazit v zádech, Náš vůdce, o tom jak lehké je manipulovat davem.
A jako přídavek nakonec tu mám ukázku ze skvělé animované komedie Madagaskar 2: Útěk do Afriky, která dokazuje, že i pokračovaní může být lepší první díl.
čtvrtek 25. prosince 2008
Hvězda
Jsi na nebi mém zlatavá hvězda,
a chci věřit, že se mi to nezdá.
Čekal jsem staletí na tvůj svit,
který mi ukáže kudy jít.
Přeskákal propasti a slézal kopce
hnal se za vidinou šťastného konce.
Chtěl bych tě v náručí svém teď svírat,
a tvé rty slaďounké jemně líbat.
Hvězdičko zářivá v srdci tě nosím,
o kousek lásky tvé pokorně prosím.
a chci věřit, že se mi to nezdá.
Čekal jsem staletí na tvůj svit,
který mi ukáže kudy jít.
Přeskákal propasti a slézal kopce
hnal se za vidinou šťastného konce.
Chtěl bych tě v náručí svém teď svírat,
a tvé rty slaďounké jemně líbat.
Hvězdičko zářivá v srdci tě nosím,
o kousek lásky tvé pokorně prosím.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)