Boj o pískoviště

Ve své práci si jdou po krku mnohdy vehementněji než sousedi při sporu o napadaná jablka. Čtyři dny před Vánoci se však promění ve veselé chlapíčky, kteří se vlastně mají rádi. O kom, že je řeč? O našich parlamentních zástupcích.

V katedrále sv. Víta spolu poslanci a senátoři napříč politickým spektrem zapějí Rybovu mši vánoční. Tedy až na zástupce KSČM. Organizátor akce Petr Bratský z ODS je nepozval. Konzervativci se zřejmě nechtějí opírat o komunistické hlasy ani při zpěvu. A aby byl dojem předvánočního smíření maximální, bude vše probíhat pod dohledem toho nejpovolanějšího - kardinála Miloslava Vlka.

Nacvičují tak zelený Martin Bursík, odésák Petr Tluchoř nebo sociální demokrat František Bublan. Jen lidovecký zástupce Jan Kasal nakonec couvl. Nejspíše usoudil, že jeho zpěv by byl stejně kolísavý jako lidovecká politika.

Skutečných superstar se však posluchači v katedrále nedočkají. Sólisti Mirek Topolánek a Jiří Paroubek se totiž neobjeví. Podle nepotvrzených informací bude premiér brázdit innsbrucké sjezdovky, zatímco šéf opozice byl prý krajně nespokojen s nedostatečným mediálním pokrytím akce.

Naděje některých idealistů a snílků, že by kardinálova osobnost mohla silně zapůsobit na první muže naší politické scény, aby začali řešit skutečné problémy Čechů, tak definitivně padla.
Takže jen co budou popelnice přeplněny vyhozenými vánočními stromky a útulky plné nechtěných mazlíčků, budou se Topolánek s Paroubkem v parlamentu znovu hádat jako malí kluci na pískovišti. A podle hesla, když ty mně bábovičku, já tobě hrad, budou před zraky celé Evropy dokazovat svojí výjimečnost a snažit se, co nejlépe naplňovat skrytá poslání od vyšších bytostí.

Český národ má holt smůlu. V době nastávající ekonomické krize by spíš potřeboval, aby se hoši nějak dohodli a snažili se zabránit tomu, aby díky svým bojům nevyházeli veškerý písek. Možná by pomohl výprask rodičů, v našem případě tedy voličů.

Jen aby nepřišel příliš pozdě a nebyl špatně mířený. Pískoviště by totiž mohli za potlesků davu obsadit výrostci, kteří si touží ze všeho nejvíc splnit svůj velký sen o skutečně bílých Vánocích. Myslím, že ty by však většina národa raději oželela.

Psáno pro rozhlasové tvůrčí dílny na FSV UK

Osudová

Všechno to krásné zavál čas,
tak jako zelené pláně sníh,
možná se někdy sejdeme zas,
až přejde bol v našich srdcích.

Bude to zas jako prvně,
budu se smát a budu nesmělý.
Budu ti připadat divně,
a vůbec ne dost dospělý.

A až oblažíš mě svým úsměvem,
budu si jist, že tě chci,
pak překvapíš svým obratem,
skončíme v šíleném kotrmelci.

Některé věci tak mají být,
mají svůj skrytý význam,
a nelze je zpátky vzít,
přec bráním se teď slzám.

Listopad

Venku listí padá,
z komínu jde smrad,
den tak trochu strádá,
sláva, listopad!

Alter Ego

Jsi vrahem naději a lásek,
důvod, proč přibývá mi vrásek,
jsi lupičem mých snů,
autorem mých promarněných dnů.

Jsi kámen, co mě táhne ke dnu,
jsi chladná jako zima v lednu.
Nesmím tě vykázat ze svého bytí,
musím tě snášet, není zbytí.

Zlatá boleslavská

V předtuše dnešního vítězství mě kolem jedné hodiny odpoledne napadla tato báseň. A jelikož jsme opravdu vyhráli, tak ji mohu už zveřejnit!

V Boleslavi vládne ticho,
vůbec nikdo nedutá,
nad způsobem jakým Baník,
s místním klubem zametá!

V Boleslavi je jak v hrobě,
přítomným je do breku,
jejich slavný FKMB,
podlehl dnes Baníku!

Pavel Hapal zle se tváří,
Honza Rajnoch nadává,
Venca Svěrkoš s kotlem křepčí,
nejlepší je Ostrava!

Chceš-li vidět pěkný fotbal,
a správně si zafandit,
pospěš rychle na Bazaly,
nemůžou nás zastavit!