Přidávám další ukázku své školní tvorby. Tentokrát jde o komentář, který jsem napsal jako domácí úkol téměř před dvěma lety 13. 11. 2006.
Sacha Baron Cohen. Britský komik, jehož jméno u nás donedávna znala jen úzká skupina fanoušků, se nedávno dostal do popředí mediálního zájmu díky chystané premiéře svého kontroverzního celovečerního filmu Borat aneb Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu.
Cohen je v Británii velmi populární díky svému pořadu Da Ali G Show vysílaného na Channel 4. Právě v ní vzniklo, vedle postav jamajského rappera Ali G a rakouského moderátora pořadu o módě, homosexuála Bruna, Cohenovo třetí alter-ego, kazašský novinář Borat.
Kazachstánský reportér byl vyslán vládou své rodné země do USA a Velké Británie, aby přiblížil obyvatelům své vlasti zdejší zvyky a životní styl. Po čase se však producenti nespokojili pouze s krátkými televizními scénkami a po úspěchu prvního Cohenova snímku Ali G Indahouse se rozhodli převést na stříbrné plátno i Borata.
Do všeobecného povědomí se však film dostal až po protestech kazašské vlády na konci letošního července. Borat totiž Kazachstán představuje jako zemi, kde jsou ženám odpírána jakákoliv práva a na Židy a Romy jsou zde pořádány hony. Film je také plný různých antisemitských narážek. Je třeba však dodat, že Cohen je, jak sám říká, „hrdý Žid“, a proto tyto vtipy nevzbudily v židovské obci tak velkou nevoli.
Naopak Kazachstán nepřestal proti snímku bojovat, a dokonce poslal diplomatickou nótu americké vládě. Náměstek kazašského ministra zahraničí poté pozval Cohena na návštěvu Kazachstánu, aby ho zde přesvědčil, že zdejší víno se opravdu nevyrábí z koňské moči. Cohen reagoval po svém. V převleku za Borata vydal prohlášení, že s tím britským komikem nemá nic společného a souhlasí s rozhodnutím své vlády „toho Žida“ soudit.
Kazachstán svou reakcí nakonec způsobil pravý opak než zamýšlel. Místo zakázaní projekce tohoto snímku dosáhl jeho kritikou velkého zpopularizování a ten nakonec vydělal za první den promítání v USA přes dvacet šest milionu amerických dolarů. U nás byla premiéra filmu díky obrovskému zájmu přesunuta z března příštího roku už na konec letošního listopadu.
Poslední Cohenův snímek tak dokázal, že v dnešní době není nutná žádná megalomanská reklamní kampaň, stačí k tomu jistá dávka kontroverze a média s politiky už přispějí k propagaci sami. A to je možná největší pointou celého filmu.
Sacha Baron Cohen. Britský komik, jehož jméno u nás donedávna znala jen úzká skupina fanoušků, se nedávno dostal do popředí mediálního zájmu díky chystané premiéře svého kontroverzního celovečerního filmu Borat aneb Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazašskoj národu.
Cohen je v Británii velmi populární díky svému pořadu Da Ali G Show vysílaného na Channel 4. Právě v ní vzniklo, vedle postav jamajského rappera Ali G a rakouského moderátora pořadu o módě, homosexuála Bruna, Cohenovo třetí alter-ego, kazašský novinář Borat.
Kazachstánský reportér byl vyslán vládou své rodné země do USA a Velké Británie, aby přiblížil obyvatelům své vlasti zdejší zvyky a životní styl. Po čase se však producenti nespokojili pouze s krátkými televizními scénkami a po úspěchu prvního Cohenova snímku Ali G Indahouse se rozhodli převést na stříbrné plátno i Borata.
Do všeobecného povědomí se však film dostal až po protestech kazašské vlády na konci letošního července. Borat totiž Kazachstán představuje jako zemi, kde jsou ženám odpírána jakákoliv práva a na Židy a Romy jsou zde pořádány hony. Film je také plný různých antisemitských narážek. Je třeba však dodat, že Cohen je, jak sám říká, „hrdý Žid“, a proto tyto vtipy nevzbudily v židovské obci tak velkou nevoli.
Naopak Kazachstán nepřestal proti snímku bojovat, a dokonce poslal diplomatickou nótu americké vládě. Náměstek kazašského ministra zahraničí poté pozval Cohena na návštěvu Kazachstánu, aby ho zde přesvědčil, že zdejší víno se opravdu nevyrábí z koňské moči. Cohen reagoval po svém. V převleku za Borata vydal prohlášení, že s tím britským komikem nemá nic společného a souhlasí s rozhodnutím své vlády „toho Žida“ soudit.
Kazachstán svou reakcí nakonec způsobil pravý opak než zamýšlel. Místo zakázaní projekce tohoto snímku dosáhl jeho kritikou velkého zpopularizování a ten nakonec vydělal za první den promítání v USA přes dvacet šest milionu amerických dolarů. U nás byla premiéra filmu díky obrovskému zájmu přesunuta z března příštího roku už na konec letošního listopadu.
Poslední Cohenův snímek tak dokázal, že v dnešní době není nutná žádná megalomanská reklamní kampaň, stačí k tomu jistá dávka kontroverze a média s politiky už přispějí k propagaci sami. A to je možná největší pointou celého filmu.
Žádné komentáře:
Okomentovat