Vydal jsem se ve čtvrtek poprvé letos na kolo. Loni jsem tomu moc nedal a letos to chci napravit. Domluvil jsem se teda s bratrancem Marianem a vyrazili jsme. Jako cíl naší výpravy jsem zvolil nový tunel na D47 v Klimkovicích.
Asi kolem jedné jsme se vydali na cestu z Orlové a první stanicí měl být Šenov. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme vyjeli z lesa na havířovském sídlišti Šumbark:) Ale vzali jsme to v pohodě, minuli jsme to asi jen o tři kilometry:) A cesta, na které se nezabloudí, není zajímavá. Dojeli jsme do Šenova a pak najeli směr Paskov po zelené turistické značce. Vedla krásným lesem po zpevněné cestě, těžko byste řekli, že jste doslova krůček od zakouřené Ostravy. V Paskově jsme si dali první zastávku, na které jsme doplnili tekutiny a já si dal svou pečlivě připravenou svačinku - rohlík se šunkou a tatranku:)
Než jsme zastavili podruhé, párkrát jsme ještě zabloudili. V té chvíli jsem začal pochybovat o tom, že jsou stezky špatně značené a že svěřit náš osud do rukou Mariana a jeho navigačních schopností, nebyl ten nejlepší nápad, ale lenost byla příliš velká na to, abych vzal naší další trasu pod svá křídla. Ale nějak se nám podařilo dostat do Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde jsme si osladili život v Cukrárně u Dědoušků. Dal jsem si rumový řez, Marian pak indiánka a pak taky řez. Hlavně, že prý drží dietu a sladké nejí. Zase v tom mám prsty:)))
Ze Staré Vsi do Jistebníku jsme už kupodivu nebloudili. Bylo to nejspíš tím, že cyklostezka vedla po silnici, ze které se nedalo odbočit. Aby těch zastávek nebylo málo, dali jsme si hned za železničním přejezdem další piva a počkali na průjezd Pendolina, který těsně za závorami s krýglem v ruce. Ještě, že nás hostinský neviděl:)
A přišla poslední část naší cesty - etapa Jistebník - Klimkovice. Čas se už chýlil a museli jsme značně přidat do tempa. Ale dle tradice jsme opět špatně odbočili a navíc jsme vjeli do pořádného baheniště, takže jsem obalil kolo do bahna. Marian ho měl skoro čisté, nevím jak to ten kluk dělá, ale má asi štěstí. Ve všem:) Takže jsem špinaví vyjeli místo v Klimkovicích v Polance nad Odrou. To znamenalo další tři kilásky navíc do mírného kopce a taky docela velkou ztrátu času. Ale dorazili jsme do onoho lázeňského centra Ostravy, kde bydlí všechny naše celebrity:) Tunel jsme nakonec viděli taky, ale z blbé strany a nemohl jsem ho ani vyfotit. Poznámka - příště musíme vyjet dřív:)
Cesta zpátky byla pro mne utrpením. Kolena zřejmě nezvládla velký nápor a všechny kopce jsem vyšlapával s vypětím všech sil a možná bych byl rychlejší jít pěšky, ale to bych musel být schopný vůbec stát:) Taky jsem zjistil, že Ostrava není placka, ale pěkně kopcovitá:) Ale viděli jsme aspoň dálnici ze Svinovských mostů, stejně jako nejmodernější vlakové nádraží v republice a pak jeli kus na kole po městské dálnici do centra. Přežili jsme to asi jenom zázrakem:) Ještě teď mne hanba liská, že jsem ten kopec na Bazaly vytlačil a nevyjel. Ale fakt už na to nebylo.
Cestu od zoo do Orlové už si ani nepamatuju, měl jsem mžitky před očima, jen vím, že Marian špatně odbočil a skončili jsme v Rychvaldě a kousek jsme se vraceli. U Mariana jsem pak dostal výbornou klobásu a horkou čokoládu, která mě postavila na nohy a tak jsme složili kolo do Favorita a byl jsem odvezen domů. Už dlouho jsem se tak krásně nevyspal. A to je taky hlavní důvod, proč tak rád jezdím. Jsem pak krásně unavený. A to pivečko na cestě:) Prostě pohoda.
Údaje o cestě:
Ujetá vzdálenost: 97,87 km
Průměrná rychlost: 16,12 km/h
Čistá doba jízdy: 06:06 h
Maximální rychlost: 41,1 km/h
Trasa
Asi kolem jedné jsme se vydali na cestu z Orlové a první stanicí měl být Šenov. Jaké však bylo naše překvapení, když jsme vyjeli z lesa na havířovském sídlišti Šumbark:) Ale vzali jsme to v pohodě, minuli jsme to asi jen o tři kilometry:) A cesta, na které se nezabloudí, není zajímavá. Dojeli jsme do Šenova a pak najeli směr Paskov po zelené turistické značce. Vedla krásným lesem po zpevněné cestě, těžko byste řekli, že jste doslova krůček od zakouřené Ostravy. V Paskově jsme si dali první zastávku, na které jsme doplnili tekutiny a já si dal svou pečlivě připravenou svačinku - rohlík se šunkou a tatranku:)
Než jsme zastavili podruhé, párkrát jsme ještě zabloudili. V té chvíli jsem začal pochybovat o tom, že jsou stezky špatně značené a že svěřit náš osud do rukou Mariana a jeho navigačních schopností, nebyl ten nejlepší nápad, ale lenost byla příliš velká na to, abych vzal naší další trasu pod svá křídla. Ale nějak se nám podařilo dostat do Staré Vsi nad Ondřejnicí, kde jsme si osladili život v Cukrárně u Dědoušků. Dal jsem si rumový řez, Marian pak indiánka a pak taky řez. Hlavně, že prý drží dietu a sladké nejí. Zase v tom mám prsty:)))
Ze Staré Vsi do Jistebníku jsme už kupodivu nebloudili. Bylo to nejspíš tím, že cyklostezka vedla po silnici, ze které se nedalo odbočit. Aby těch zastávek nebylo málo, dali jsme si hned za železničním přejezdem další piva a počkali na průjezd Pendolina, který těsně za závorami s krýglem v ruce. Ještě, že nás hostinský neviděl:)
A přišla poslední část naší cesty - etapa Jistebník - Klimkovice. Čas se už chýlil a museli jsme značně přidat do tempa. Ale dle tradice jsme opět špatně odbočili a navíc jsme vjeli do pořádného baheniště, takže jsem obalil kolo do bahna. Marian ho měl skoro čisté, nevím jak to ten kluk dělá, ale má asi štěstí. Ve všem:) Takže jsem špinaví vyjeli místo v Klimkovicích v Polance nad Odrou. To znamenalo další tři kilásky navíc do mírného kopce a taky docela velkou ztrátu času. Ale dorazili jsme do onoho lázeňského centra Ostravy, kde bydlí všechny naše celebrity:) Tunel jsme nakonec viděli taky, ale z blbé strany a nemohl jsem ho ani vyfotit. Poznámka - příště musíme vyjet dřív:)
Cesta zpátky byla pro mne utrpením. Kolena zřejmě nezvládla velký nápor a všechny kopce jsem vyšlapával s vypětím všech sil a možná bych byl rychlejší jít pěšky, ale to bych musel být schopný vůbec stát:) Taky jsem zjistil, že Ostrava není placka, ale pěkně kopcovitá:) Ale viděli jsme aspoň dálnici ze Svinovských mostů, stejně jako nejmodernější vlakové nádraží v republice a pak jeli kus na kole po městské dálnici do centra. Přežili jsme to asi jenom zázrakem:) Ještě teď mne hanba liská, že jsem ten kopec na Bazaly vytlačil a nevyjel. Ale fakt už na to nebylo.
Cestu od zoo do Orlové už si ani nepamatuju, měl jsem mžitky před očima, jen vím, že Marian špatně odbočil a skončili jsme v Rychvaldě a kousek jsme se vraceli. U Mariana jsem pak dostal výbornou klobásu a horkou čokoládu, která mě postavila na nohy a tak jsme složili kolo do Favorita a byl jsem odvezen domů. Už dlouho jsem se tak krásně nevyspal. A to je taky hlavní důvod, proč tak rád jezdím. Jsem pak krásně unavený. A to pivečko na cestě:) Prostě pohoda.
Údaje o cestě:
Ujetá vzdálenost: 97,87 km
Průměrná rychlost: 16,12 km/h
Čistá doba jízdy: 06:06 h
Maximální rychlost: 41,1 km/h
 |
| Tour de D47 |
Trasa
2 komentáře:
Přidám si do slovníku nový oblíbený obrat: "ještě teď mne hanba liská" :D
Jsem rád, že jsem ti rozšířil slovník:)))
Okomentovat