úterý 19. ledna 2010

TyJáTrpíme

Jako loutky na špagátu,
hrajem za cukrovou vatu,
v sále smějících se bestií,
frašku jež těžko obstojí,
u krvežíznivé kritiky,
z normalizační putyky.

Toužíme po volnosti,
odstřihnout dráty,
nebýt dál otroky,
prohánět mraky.

Před zraky bídáků řežu ten drát,
s úsměvem Pyrhovým zažívám pád,
na prázdné jeviště divadla snů,
cirkusu se smečkou hladových lvů,
s žaludky lačnými po utrpení
více než po lásce a usmíření.

Toužíme po volnosti,
být svými pány,
nohama na zemi,
prožít své plány.

2 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Nemá to chybu, kdy hodláš vydat sbírku? :-)

Radek Wiglasz řekl(a)...

Dík :) Na sbírku to zatím nevypadá, to by těch aspoň trochu kvalitních muselo být o moc víc :D
A kdo vůbec seš? :)